Město Jilemnice je se svými 5.790 obyvateli považováno za hospodářské, turistické a kulturní centrum západních Krkonoš. Město leží v nadmořské výšce 460 m n.m. Nejvyšším bodem blízkého okolí je Kozinec (561 m n. m.). Název města je zřejmě odvozen od stromu jilmu, který má město ve svém znaku (zelený jilm ve stříbrném poli).

Město vzniklo na počátku 14. století jako centrum štěpanického panství pánů z Valdštejna. Po roce 1492 si Valdštejnové panství i město rozdělili, rozmach města byl nadlouho utlumen. Události třicetileté války měly pro město tragické následky, když jej v roce 1634 vypálili Švédové. Obrat v rozvoji města nastal po roce 1701, kdy město i panství přešlo do vlastnictví hraběcího rodu Harrachů. Harrachové vynikali pokrokovou hospodářskou politikou a postupně dovedli zdejší sklářství a plátenictví na světovou úroveň. Současně přizvali ke spolupráci zahraniční odborníky, kteří pozvedli úroveň pěstování a zpracování lnu, plátenickou výrobu a úroveň místního polního a lesního hospodářství. To pomohlo k rychlému rozvoji města. Rozmach města byl však brzděn zhoubnými požáry, které město postihly především v letech 1788, 1803 a 1838. Tyto velké požáry změnily ráz města, nová výstavba domů byla prováděna již převážně z cihel a kamene.

V průběhu I. poloviny 19. století místní plátenictví upadalo, především vlivem rychle se rozvíjející textilní tovární velkovýroby. Teprve ve II. polovině 19. století se rozvoj města oživil, Jilemnice se postupně stala centrem českých obyvatel Krkonoš se silným národnostním cítěním. Velkým rozvojem prošlo jilemnické školství. Vedle rozšířené sítě základních škol zde vznikla v roce 1873 průmyslová škola textilní, v roce 1913 bylo v Jilemnici založeno gymnázium, vůbec první střední škola s českou vyučovací řečí v Krkonoších.

Začátek nového rozvoje města v konci 19. a na počátku 20. století je spojen s nástupem lyžování. První lyže sem přivezl z Norska v roce 1892 pro svůj lesní personál hrabě Jan Nepomuk Harrach. Lyžování se velmi rychle rozšířilo do všech vrstev místního obyvatelstva a Jilemnice se stala nejvýznamnějším lyžařským centrem a turistickým východiskem do západních Krkonoš. Vliv na rozvoj turistického ruchu a lyžování mělo vybudování základní dopravní sítě, především železnice. Rozvoj města pokračoval i v meziválečném období. Přibrzdily jej teprve mnichovské události roku 1938, spojené s odtržením pohraničních Sudet. Od října roku 1938 se nové státní hranice posunuly až do bezprostřední blízkosti města. To výrazně ochromilo místní ekonomické vztahy a turistický ruch.

Po roce 1945 provázely město výrazné změny, především ve struktuře průmyslu. Textilní závody (v současnosti Technolen technický textil a.s. ze skupiny Mehler) byly zčásti nahrazeny průmyslem strojírenským (v současnosti BRANO – Ateso a.s., výroba autopříslušenství) a průmyslem potravinářským (Cutisin a.s., jediný výrobce umělých střev v České republice). V souvislosti s těmito změnami se změnila i struktura obyvatelstva Jilemnice. Město i nadále zůstalo turistickým východiskem do západních Krkonoš. Postupně však svůj charakter ztrácelo. Teprve po roce 1990 došlo k obratu. Probíhá postupná regenerace cenného historického jádra města, rozvíjí se potřebná infrastruktura, zvyšují se ubytovací kapacity a dochází k obnově a rozvoji bytového fondu města.

Další informace o Jilemnici také na www.mestojilemnice.cz

Geolog a mineralog profesor František Pošepný (1836 - 1895) je světově uznávaným zakladatelem ložiskové geologie a petrologie. Pomník Františka Pošepného s reliéfem od sochaře Bohumila Kafky je umístěn za vchodem do zámeckého parku. Profesor ČVUT Josef Hanuš (1878 - 1952), člen ČSAV, se jako chemik zasloužil především o rozvoj anorganické chemie. Spisovatel Jaroslav Havlíček (1896 - 1943), je považován za jednoho z největších českých meziválečných spisovatelů (díla Neviditelný, Petrolejové lampy, Synáček, Barbora Hlavsová). Spisovatel Jan Weiss (1892 - 1972) patří k zakladatelům české sci-fi literatury (díla Dům o tisíci patrech, Spáč ve zvěrokruhu, Zrcadlo, které se opožďuje). Rodák ze sousední Mříčné řídící učitel Jan Buchar (1959 – 1932), působil přes 40 let na základní škole v Dolních Štěpanicích. Byl neúnavným propagátorem a spoluzakladatelem turistiky v Krkonoších. Významně se zasloužil o rozvoj a propagaci lyžování v Čechách. Rodák z nedaleké Víchovské Lhoty malíř František Kaván (1866 – 1941) patří k nejuznávanějším českým krajinářům. Stálá galerie jeho nejvýznamnějších děl je instalována v prostorách jilemnického zámku. Jindřich Ambrož (1878 – 1955) byl významným ochráncem přírody Krkonoš, konzervátorem, dlouholetým funkcionářem KČT. Zasloužil se o vznik Horské služby, byl iniciátorem vyhlášení prvních přírodních rezervací v oblasti Krkonoš, které se staly v roce 1963 základem pro vyhlášení Krkonošského národního parku. Spisovatel a folklorista Jaromír Horáček (1900 – 1976) se zasloužil o rozšíření činnosti místního muzea a za studium a uchování místního nářečí. Byl rovněž dlouholetým kronikářem města. Umělecký fotograf Zdenko Feyfar (1913 - 2001), žák Jaromíra Funkeho, svůj zájem soustředil na fotografickou tvorbu z prostředí Krkonoš a Prahy. Rodák z nedaleké Zálesní Lhoty hudební skladatel, pianista, herec, zpěvák a výtvarník JUDr. Jiří Šlitr (1924 – 1969) studoval na jilemnickém gymnáziu. Jeho jméno a hudební dílo je spjato s pražským divadlem Reduta, později s divadlem Semafor, kde působil s Jiřím Suchým (dvojice S + Š). Herec Stanislav Zindulka (1932) po absolvování jilemnického gymnázia vystudoval pražskou DAMU. Jeho herecká kariéra je spojena především s Divadlem bratří Mrštíků v Brně, v současné době s Činoherním klubem v Praze.

Radnice v Jilemnici byla upravena do klasicistní podoby po velkém požáru v roce 1789 a po dostavbě v roce 1851. Hodiny na radnici z poloviny 19. století jsou unikátem, za 1 den odbijí celkem 1020 úderů. Ve středu náměstí stojí nově rekonstruovaná empírová kašna z roku 1836. Velmi cenná jsou zde i dvě barokní sousoší. Prvním je barokní sousoší sv. Barbory, sv. Panny Marie a sv. Maří Magdalény z roku 1723, druhým sousoším je barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého a sv. Vavřince. Ve spodním rohu náměstí byla v letech 1910 - 1911 postavena secesní budova Městské spořitelny podle plánů architekta Jana Vejrycha. Kostel svatého Vavřince je vrcholně barokní stavbou z let 1729 – 1736 podle projektu J. J. Aichbauera. Kostel má velmi cenný interiér. Zámek v Jilemnici byl do dnešní renesanční podoby postaven ve II. polovině 16. století a sloužil jako sídlo hraběcího rodu Harrachů. V současnosti je zámek sídlem Krkonošského muzea s expozicí historickou, etnografickou (mechanický Betlém Jáchyma Metelky), s expozicí historie lyžování v Čechách a galerií děl krajináře Františka Kavána. Zvědavá ulička představuje ojedinělý a památkově chráněný soubor roubené krkonošské lidové architektury, postavený po velkém požáru města v roce 1788. Roubené domy jsou v řadě posunuty vždy o jednu okenní osu do ulice tak, aby bylo dobře vidět směrem k náměstí (odtud název Zvědavá ulička).

V Horní Branné (4 km) postavil hraběcí rod Harrachů rodinnou hrobku svatého Kříže, vysvěcenou v roce 1870. Hrobka představuje ojedinělou a velmi zachovalou ukázku byzantského a renesančního slohu ve střední Evropě. Zámek v Horní Branné (4 km) byl postaven pány z Valdštejna v letech 1533 – 1582 v renesančním stylu. V roce 1628 se zde na pozvání majitelky zámku Kristíny Poniatowské krátce ukrýval poslední biskup Jednoty bratrské Jan Ámos Komenský před svým odchodem do exilu do polského Lešna. Tuláčkův statek v Kruhu u Jilemnice (4 km) z II. poloviny 18. století je vzácně dochovaným památkově chráněným původně uzavřeným komplexem roubeného domu a přilehlých hospodářských budov. Dům má pavlač v I. patře, zděné přízemí, kamenný vstupní portál. V současnosti je komplex majetkem ČVUT Praha, které jej využívá jako školící a rekreační středisko. Na vrchu Žalý (1020 m n. m.) na Benecku (8,5 km) byla v roce 1892 postavena 18 m vysoká kamenná rozhledna. Iniciátorem stavby rozhledny byl hrabě Jan Nepomuk Harrach, který stavbu také financoval. Z kruhového ochozu na vrcholu rozhledny je jeden z nejkrásnějších pohledů na Krkonoše, Orlické hory, Jizerské hory a Český ráj. Zámek ve Vrchlabí (10 km), postavený v renesančním slohu, patří k prvním stavbám svého druhu v Čechách. Klášter Augustiánů ve Vrchlabí (10 km) byl dokončen roku 1725 v barokním stylu s prvky klasicismu.

Z technických památek v okolí Jilemnice za zmínku stojí most přes řeku Jizeru v Dolní Sytové (4 km), postavený v roce 1912. Most je kulturní památkou, patří k prvním železobetonovým konstrukcím v Ćechách. Místní železniční trať Martinice v Krkonoších – Jilemnice – Rokytnice nad Jizerou oslavila 100 let provozu. Je nazývána „Pojizerským pacifikem“, vede převážně v členitém údolí řeky Jizery. Všechny původní mostní stavby a ostatní vybavení jsou stále v provozu.

Sport v Jilemnici v zimní sezóně je spojen především s běžeckým lyžováním. První lyže do Čech přivezl z Norska v roce 1887 Josef Rössler – Ořovský, první lyže na Jilemnicko přivezl v roce 1892 pro svůj lesní personál hrabě Jan Nepomuk Harrach (lyže pro něj poté vyráběla pila v Dolních Štěpanicích). Lyžování se na Jilemnicku rychle rozšířilo. Již v roce 1893 místní lyžaři uspořádali první lyžařský výlet a v následujícím roce 1884 založili v Jilemnici "Český krkonošský spolek Ski", který sehrál pro rozvoj sportovního lyžování významnou roli.

Lyžařský areál "HRABĚNKA" Jilemnice nabízí 20 km upravených běžeckých tratí včetně nové lyžařské turistické trasy "Buď fit" v délce 12,5 km, která vede okolím Jilemnice a je po celé svoji délce značena. Lyžařský Ski areál Kozinec nabízí lyžování na sjezdovce délky 500 m s možností večerního lyžování (vlek Tatrapoma, parkoviště s občerstvením je v blízkosti vleku).

Více na : www.sport-jilemnice.cz

Lyžařský areál Benecko (8,5 km) nabízí téměř 30 km upravených běžeckých tratí v areálu na Žalském hřebeni (okruhy 2, 3, 5, 7 a 10 km), současně velmi dobré možnosti pro sjezdové lyžování. Na Benecku je k dispozici 9 vleků, 2,5 km upravovaných sjezdovek s umělým zasněžováním a s možností večerního lyžování. Lyžařský areál Homole v Poniklé (9 km) má k dispozici 1 vlek se 2 sjezdovými tratěmi.

Velmi dobře dopravně dostupné všechny vzdálenější hlavní lyžařské areály Krkonoš, které nabízejí upravené sjezdové tratě, umělé zasněžování a řada z nich i možnost večerního lyžování :

Lyžařský areál Vrchlabí – Herlíkovice (10 km)
Lyžařský areál Vítkovice – Aldrov (11 km)
Lyžařský areál Vysoké nad Jizerou – Šachty (15 km)
Lyžařský Areál Rokytnice nad Jizerou – Haldy, Studenov (16,5 km)
Lyžařský areál Horní Mísečky – Medvědín (20 km)
Ski areál Paseky nad Jizerou (20,5 km)
Špindlerův Mlýn – Ski areál Svatý Petr (22,5 km)
Ski areál Harrachov – Čertova hora (29,5 km)

Více např. na www.rokytnice-info.eu, www.turistika.cz, www.hory-krkonose.cz

V závěru roku 2007 byla v Jilemnici uvedena do provozu víceúčelová sportovní hala v Metyšově ulici u Masarykovy městské nemocnice. Hala má 2 sály, hlavní sál má rozměry 40 x 20 metrů s hledištěm pro 90 diváků, vedlejší sál haly má rozměry 20 x 14 metrů. Hala nabízí 2 hřiště na košíkovou, 3 hřiště na odbíjenou, hřiště pro sálovou kopanou, floorbal, házenou, tenis, badminton. V I. patře haly je prostor pro 2 stoly na stolní tenis a občerstvení. V hale lze zapůjčit sportovní náčiní.

Plavecký areál na Tyršově náměstí nabízí celoroční možnost plavání (bazén 25 metrů, 4 dráhy, dětský bazén s chrličem, sauna s ochlazovacím bazénkem, občerstvení), současně možnosti plavecké výuky (děti od 3 do 6 let), vodní aerobik, výuku neplavců.
Spinning centrum nabízí velmi atraktivní moderní formu jízdy na cyklotrenažérech pod dohledem zkušených instruktorů.
Více na : www.sport-jilemnice.cz